PATRON SÍDLIŠTNÍHO CENTRA
BL. JAN XXIII.
Jméno jednoho z více než dvou stovek papežů je od 3. 6. 2006
spojeno i s Hlinskem. V sobotu dopoledne v 10 hodin požehnal
královehradecký biskup Mons. Dominik Duka výměník číslo 4 na
Jiráskově ulici. Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o. poskytla
nájemní smlouvou tento prostor Občanskému sdružení Jana XXIII. Na tomto místě není možné obejít, že Teplárenská společnost ve velice krátké době a na vlastní náklady zmiňovaný výměník opravila do dnešní podoby.
Někdejší „farář světa“ se vlastním jménem jmenoval Angelo Roncalli. Narodil se 25. 11. 1881 v Sotto il Monte, v bergamské provincii. Když byl v roce 1904 vysvěcen na kněze, přijal požehnání od samotného papeže sv. Pia X. Ten, než se stal papežem, byl patriarchou v Benátkách. Stejný postup pak za padesát let následoval i u Angela Roncalliho.
Než se tak stalo byl poddůstojníkem během 1. sv. války. Pak na výslovné přání
Benedikta XV. se ujal řízení jedné z institucí Kongregace pro šíření víry. V roce 1925 byl vysvěcen na biskupa a poslán jako apoštolský vizitátor do Bulharska, kde se nebál navazovat ekumenické vztahy s pravoslavím. Za deset let se přesunul jako apoštolský delegát do Turecka a Řecka. Tady ho zastihla 2. světová válka, během níž se snažil pomáhat nejenom křesťanům, ale i židům. Ještě v roce 1929 se účastnil v Praze a Staré Boleslavi svatováclavského milénia.
Na sklonku roku 1944 byl opět na výslovné přání papeže – nyní však Pia XII., velkého diplomata – jmenován papežským nunciem ve Francii, kde byla na osvobozeném území velice složitá situace mezi státem a Církví. Nuncius Roncalli byl po tomto velice úspěšném působení v roce 1953 jmenován kardinálem a zároveň benátským patriarchou. Těšil se, že už konečně nemusí dělat diplomacii a hodně času pobýval mezi svými věřícími. Po smrti Pia XII. a odjezdu do konkláve se však už nikdy do Benátek nevrátil.
Jan XXIII. byl papežem v letech 1958 – 1963. Jenom pro zajímavost uveďme, že když se stal papežem bylo mu 78 let. Stejně, jako Benediktu XVI. Papež Jan, jak se mu během jeho krátkého pontifikátu říkávalo, měl být papežem přechodu. Kardinálové se nedokázali shodnout na vhodném kandidátovi, a tak zvolili muže pokročilého věku a mírné povahy.
Nikdo v den jeho volby, 28. 10. 1958, ani netušil, že Jan XXIII. bude papežem přechodu ve zcela jiném smyslu než se jeho voliči domnívali. Jeho necelých pět let trvající papežské působení změnilo Církev a taky zachránilo svět od další jaderné katastrofy. Zcela neočekávaně svolal II. vatikánsky koncil (1962 – 1965), který např. umožnil slavení bohoslužeb v národním jazyce. Bratrsky a pozitivně formuloval vztah k židovskému národu a k ostatním křesťanským církvím, či možnosti spásy mimo Církev. Během kubánské krize se právě Janu XXIII. podařilo přesvědčit obě znepřátelené strany, aby se dohodli na mírovém řešení. Svět by už možná nebyl světem tak, jak ho dnes známe.
Proto padla naše volba na Jana XXIII., který byl v roce 2001 Janem Pavlem II.
prohlášen za blahoslaveného, aby se stal patronem Centra.
Centrum na hlineckém sídlišti, které nese jméno „papeže tisíciletí“, bylo otevřeno
přesně na den – 43 let od jeho smrti. „Papež přechodu“ umřel v letniční pondělí. Zůstává jen vyslovit prosbu, aby blahoslavený Jan XXIII. orodoval za Hlinsko a jeho Letnice.